Samotář

Poupata

1:KDaždý rAáno chodí sHmám, cestu spGolečnou s ním mDám,
jenom mF#matně vnímá rEmuch těch všedních dnAí,
Dočích nAosí dálky cHmest, jimi nGechává se vDést,
chodí tF#miše, jako kdEmyž o něčem snAí.
R:V pHmátek vlak mu zahoukF#má, kytaru z pouzdra vysoukGá,
po vagónu zpěv zní přDi dunění kAol,
kdHmyž vlak náhle zastavF#mí, mysl dálce nastavGí,
odhodlán jít třeba nDa severní pAólGD 
2:Nebe modrý nad hlavou, v ruce tornu toulavou,
boty starý šlapou prachem lesních cest,
osada ho uvítá, když už šerem prosvítá
první hvězda, která dělá nocím křest.
3:Ráno slunce ozáří jeho úsměv na tváři,
celý den jak dítě dovede si hrát,
když pak oheň zahoří, do spánku se ponoří,
v neděli už zase na cestu se dá.
4:KDaždý rAáno chodí sHmám, cestu spGolečnou s ním mDám,
dnes už vF#mím, o čem tGak asi pořád snDí A..GA  D  A  G  A  D 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:25:46.839+00:00
Výsledky hledání: