Samotář

Poupata

1:KFaždý rCáno chodí sDmám, cestu spBolečnou s ním mFám,
jenom mAmatně vnímá rGmuch těch všedních dnCí,
Fočích nCosí dálky cDmest, jimi nBechává se vFést,
chodí tAmiše, jako kdGmyž o něčem snCí.
R:V pDmátek vlak mu zahoukAmá, kytaru z pouzdra vysoukBá,
po vagónu zpěv zní přFi dunění kCol,
kdDmyž vlak náhle zastavAmí, mysl dálce nastavBí,
odhodlán jít třeba nFa severní pCólBF 
2:Nebe modrý nad hlavou, v ruce tornu toulavou,
boty starý šlapou prachem lesních cest,
osada ho uvítá, když už šerem prosvítá
první hvězda, která dělá nocím křest.
3:Ráno slunce ozáří jeho úsměv na tváři,
celý den jak dítě dovede si hrát,
když pak oheň zahoří, do spánku se ponoří,
v neděli už zase na cestu se dá.
4:KFaždý rCáno chodí sDmám, cestu spBolečnou s ním mFám,
dnes už vAmím, o čem tBak asi pořád snFí C..BC  F  C  B  C  F 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:25:46.839+00:00
Výsledky hledání: