Poutník

Poupata

1:Šel pHmouští starý pGoutník, mAěl jeskyň slov - svůj dF#mům,
a jak krEmáčel, slůvka sbHmíral a pravdou utřel stAůl,
bHmyl všude, ale žGádnýA neznal jeho tvF#mář,
a kEmaždý, kdo o něm mlHmuvil, vypadal jak lhAář.
R:PrEmavda a lež, on znal ten rozdíl snHmad jako jediný,
kdEmyž v podvečer svůj příběh vyprávHměl
Do suchém chlebu šťastných lidí,
Ao prázdném džbánu, cF#7o se stydí
zHma ty, jimž vEmíno donášAel až k ústHmům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VHmítr dávno v poušti zGaválA řetěz stop, co on vrF#myl,
šedou tvEmář stín zakrHmýval a k sAuchému chlebuF#7 víno pHmil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: