Poutník

Poupata

1:Šel pC#mouští starý pAoutník, mHěl jeskyň slov - svůj dG#mům,
a jak krF#máčel, slůvka sbC#míral a pravdou utřel stHůl,
bC#myl všude, ale žAádnýH neznal jeho tvG#mář,
a kF#maždý, kdo o něm mlC#muvil, vypadal jak lhHář.
R:PrF#mavda a lež, on znal ten rozdíl snC#mad jako jediný,
kdF#myž v podvečer svůj příběh vyprávC#měl
Eo suchém chlebu šťastných lidí,
Ho prázdném džbánu, cG#7o se stydí
zC#ma ty, jimž vF#míno donášHel až k ústC#mům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VC#mítr dávno v poušti zAaválH řetěz stop, co on vrG#myl,
šedou tvF#mář stín zakrC#mýval a k sHuchému chlebuG#7 víno pC#mil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: