Poutník

Poupata

1:Šel pAmouští starý pFoutník, mGěl jeskyň slov - svůj dEmům,
a jak krDmáčel, slůvka sbAmíral a pravdou utřel stGůl,
bAmyl všude, ale žFádnýG neznal jeho tvEmář,
a kDmaždý, kdo o něm mlAmuvil, vypadal jak lhGář.
R:PrDmavda a lež, on znal ten rozdíl snAmad jako jediný,
kdDmyž v podvečer svůj příběh vyprávAměl
Co suchém chlebu šťastných lidí,
Go prázdném džbánu, cE7o se stydí
zAma ty, jimž vDmíno donášGel až k ústAmům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VAmítr dávno v poušti zFaválG řetěz stop, co on vrEmyl,
šedou tvDmář stín zakrAmýval a k sGuchému chlebuE7 víno pAmil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: