Poutník

Poupata

1:Šel pF#mouští starý pDoutník, mEěl jeskyň slov - svůj dC#mům,
a jak krHmáčel, slůvka sbF#míral a pravdou utřel stEůl,
bF#myl všude, ale žDádnýE neznal jeho tvC#mář,
a kHmaždý, kdo o něm mlF#muvil, vypadal jak lhEář.
R:PrHmavda a lež, on znal ten rozdíl snF#mad jako jediný,
kdHmyž v podvečer svůj příběh vyprávF#měl
Ao suchém chlebu šťastných lidí,
Eo prázdném džbánu, cC#7o se stydí
zF#ma ty, jimž vHmíno donášEel až k ústF#mům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VF#mítr dávno v poušti zDaválE řetěz stop, co on vrC#myl,
šedou tvHmář stín zakrF#mýval a k sEuchému chlebuC#7 víno pF#mil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: