Poutník

Poupata

1:Šel pBmouští starý pF#outník, mG#ěl jeskyň slov - svůj dFmům,
a jak krD#máčel, slůvka sbBmíral a pravdou utřel stG#ůl,
bBmyl všude, ale žF#ádnýG# neznal jeho tvFmář,
a kD#maždý, kdo o něm mlBmuvil, vypadal jak lhG#ář.
R:PrD#mavda a lež, on znal ten rozdíl snBmad jako jediný,
kdD#myž v podvečer svůj příběh vyprávBměl
C#o suchém chlebu šťastných lidí,
G#o prázdném džbánu, cF7o se stydí
zBma ty, jimž vD#míno donášG#el až k ústBmům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VBmítr dávno v poušti zF#aválG# řetěz stop, co on vrFmyl,
šedou tvD#mář stín zakrBmýval a k sG#uchému chlebuF7 víno pBmil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: