Poutník

Poupata

1:Šel pGmouští starý pD#outník, mFěl jeskyň slov - svůj dDmům,
a jak krCmáčel, slůvka sbGmíral a pravdou utřel stFůl,
bGmyl všude, ale žD#ádnýF neznal jeho tvDmář,
a kCmaždý, kdo o něm mlGmuvil, vypadal jak lhFář.
R:PrCmavda a lež, on znal ten rozdíl snGmad jako jediný,
kdCmyž v podvečer svůj příběh vyprávGměl
Bo suchém chlebu šťastných lidí,
Fo prázdném džbánu, cD7o se stydí
zGma ty, jimž vCmíno donášFel až k ústGmům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VGmítr dávno v poušti zD#aválF řetěz stop, co on vrDmyl,
šedou tvCmář stín zakrGmýval a k sFuchému chlebuD7 víno pGmil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: