Vrány

Nedvědi

1:Když mlha kvHmečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
naposledy kreslí, krGeslí mezi mHmech,
a vůně hoDřícího jAehličí, to jak nHma ohýnku čEmaj si vaříš,
dHmo písniček prF#movoní ti dHmech.
2:Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme
o rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán,
kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat,
jak je pěknej svět, a hlavně: není sám.
R:Písnička pDohladí ti Aotevřený rHmány,
poslední dEmobou ňák je tF#moho na nás mHmoc,
kdekdo sbDírá jen jak v pAolích setbu vrHmány,
a tady plEmameny ti dF#mávaj' dobrou nHmoc.
3:A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen,
nevím, jak vám, mně tohle připomíná křest,
a ruku na čelo si položíš a kapky po tváři ti stékaj',
jak někdy pěkně umí život vonět, kvést.
*:Když mlha kvHmečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
naposledy kreslí, krGeslí mezi mHmech ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:50.574+00:00
Výsledky hledání: