Domů

Nedvědi

DVzpomínám si A7na náš  Ddům,
Gcítím Dvůni A7dřevěných Dplotů,
od zelených A7pahorDků,
Emnaši táhnou Aproti skotům. D  A 
Už jsem skoro uměl číst,
když mi tátu hlína vzala
dodneška si nejsem jist,
jestli o něj stála.
Jednou když jsem na práh šláp,
stál tam kočár v stínu stromů,
v síni s mámou cizí chlap
a já musel z domu.
Na cestu mi vítr vál
otčím v sadě stromky sázel
farář co mě biřmoval,
ten mě vyprovázel.
Za lodí vlál ptačí křik,
malí kluci krk nám drhnou,
jakýpak jse¨m námořník,
když mi oči vlhnou.
Svobodu si národ přál,
Mexikem se vojna valí,
já jim k tomu bubnoval
a tak mi metál dali.
Zlaťáků mám dneska dost,
velký dům a pole k tomu,
taky syna pro radost,
ale já chci domů.
Nevyrost jsem pro livrej,
nemám boty z hadích kůží,
ukážou mě orchidej,
já chci planou růži.
Pořád myslím na náš dům
cítím vůni dřevěných plotů,
prý se naši vraceji
z války proti skotům.
Nikdy už se nevrátím,
dětském sny mi z očí mizí,
pro ty doma to já vím,
pro ty bych byl cizí
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:14:55.31+00:00
Výsledky hledání: