Podzim

Devítka

1:PGomalu končí lG/F#éto, stráně zhEmasínaj'
jako tvý Amoči na podzim, co se v nich ztrCmaj7ácím,
pGomalu končí lG/F#éto a řeky našich vrEmásek maj'
zase o rok hlAmubší proud, tiše se vrCmaj7acím.
*:PEod křídla stromů, co někde nG#mad hlavou
mC#malujou dC#m/Ho tmy moji tvAář, už se v ní nEepoznámAE 
2:Potichu černej pták na okno zabuší,
už nased' podzim do vlaků, v kterejch se čeká
na nový země sluncí, kde duše osuší
ze smutnejch dešťů dívčí smích a slCmajiby nových jDar.
R:TCouho, leť, brána pHmokladů se otvírá,
jAmá si znova zAm7#abalím a bAm7udem někde spolu hrDát,
bCarevnej svět v záplavě lHmistí posbírá
mAmý právo blAm7#ázna jednou si zkAm7usit volnej pDád.
3:Tulák pan Andersen jako by prstem kýv',
za městem v polích usnul čas v peřinách ticha.
do oken padá noc o nějakou chvíli dřív
a divnej podzim někde v nás na struny dýchá.
*:Červený slunce na drátech usíná,
ve mně se něco probouzí, pak už jen poslouchám ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:31:43.859+00:00
Výsledky hledání: