Fénix

Nezmaři

1:VlGak smutně zD/F#ahoukal, čas dCo klusu se dGává,
Am7osud se rozběhnul a jDá to nevědD7ěl,
mGarně jsem v Dokně čekal nCa volání "sGláva!",
v nádrAm7ažním bufetu pak jsem sD9ám posedD7ěl.
R:PosílGám ti pozdrav z dDálky bláznivEmý
Ca můj stHmín o tebe zakopAm7ává,D7 
jsem tu sGám, nad hlavou mrDaky šedivEmý, A7 
a bCůhví, jestlD7i se vrátím k vGám.
2:Mládí se zdá jak sluncem prozářený ráno,
sem-tam bouřka, ale to už k věci náleží,
a nikdo neví, že je v předpovědi psáno,
že se i před večerem někdy sešeří.
3:Já přesto věřím, co v moudrých knihách bývá,
i to, že naděje naposled umírá,
a že se ten, kdo v duši spáleniště mívá,
ze svého popela jak Fénix posbírá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:12:00.133+00:00
Datum poslední změny :2014-08-11T07:44:20.487+00:00
Výsledky hledání: