Tulačka
Sekvoj
| Boty má zablácené a klobouk do čela. Stále se někam žene, aniž kam dospěla. Do cárů mlh se halí a plášť má zedraný. Ode všech vrat ji hnali, je zvyklá na rány. Psi na ni zuby cení, štěkají za ploty. Tak žije v odsouzení do věčné samoty. Nevlastní práva lenní, když cizí pole plení, odevšad slyší klení, co je to za zjevení. Má víro, jsi to ty. Sny stokrát zatracené, poselství domnělá a chvíle utracené, sežehlé do běla. Stokrát ji obelhali, bitvy jsou prohrány, a přesto dlužník stálý dál buší na brány. Pálí ji světlo denní, noc hází hroty hodin, jež půlnoc mění v pevnou zeď prázdnoty. Však dál jak v omámení, snad čeká na znamení, přes všechno pokoření, co je to za stvoření. Má víro, jsi to ty. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:18:34.805+00:00
Výsledky hledání: |