Golgota

Bokomara

1:Slunko se čG#ervenalo kBmrví, odešlo nC#ěkam do ŘímD#a,
a psal se tG#ýden mínus pBmrvý, Maria mC#atka usínD#á,
a bylo jG#aro, svátky bC#yly v tom městě pBmoblíž jezerD#a,
beránky dG#ávno vykoupBmili pro krutou C#oběť večerD#a.
R:ŘCmekni mi, Pane, co se stBmane vCme čtvrtek večer v GetsemBmane,
měla jsem sC#en a v něm můj sD#yn,
bCmudím se v ledovatém pBmotu a z okna hlC#edím na GolgD#otu,
děsí mě jG#ejí strašný stBmín, děsí mě jC#ejí strašný stD#ín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: